Příběhy a příspěvky od návštěvníků stránek
Pan Mikuláš Berka je absolventem akademie z roku 1948. Podělil se s námi již o historky z palebné služby dělostřelců akademiků. Ve svém úžasném věku se pro tyto stránky naučil skenovat, aby je obohatil i o obrazové materiály. Tady jsou.
11. četa 4. dělostřelecké baterie, velitel baterie škpt. Dostál, velitel čety škpt. Barák, rok asi 1948, léto. Zleva 1. řada vojenští akademici 2. ročníku Štěpán, Hlinovský, Řehák, Sůva, Vogel, Slezáček, Smýkal, 2. řada zprava Špalek, Berka, Svoboda, Vyskup, Satran.
Čekání na výcvik s koňmi, vojenští akademici zleva Stella, Berka, na druhém snímku Táborský, Vyhnálek, Řehák a Berka.
Účinkující na Dělostřeleckém večeru (uctění památky sv. Barbory). Protože jde o celek vojenských akademiků obou ročníků i 4. baterie, jména znám jen některých. Figuríny k programu dělal Milan Lipovský. Sedící 4. z leva je vlastní režisér Vlastimil Bejček, poslední v řadě Mikuláš Berka, který uváděl jeden z programů, v řadě stojících 9. F. Vyskup dirigent sboru. Po tomto následovala volná zábava v Zrcadlovém sále.
K tomu vlastní noticka. Jako akademici jsme si zvali na tento večer své nejbližší. Já jsem tam měl také svou kamarádku z mládí, shodou okolností z Bratislavy, národnosti české, můj dobrý kamarád pak dívku z Brna. Když jsem uváděl program slovensky stěžovala si, jak to že uvádím slovensky v Čechách, že tomu nerozumí. Brala rozum za protektorátu, takže k slovenštině se nedostala. Tato dívka za dva roky se stala moji manželkou. To jen o situaci v roce 1947.