Brány
Jaromír ZAHÁLKA vzpomíná:
A
"Za dob mého dětství byla na místě s dřevěným přízemním barákem těsně vedle hřbitova vybudována velká široká brána do bývalé zbrojnice a vedle ní západně zůstal ještě z rakouských časů starý jednopatrový dřevěný dům s byty rotmistrů-dělmistrů. Branou byla dopravována děla a těžší náklady do zbrojnice i do nitra akademie – hlavně do půdorysně rozlehlé dřevěné remízy pro uskladnění děl všelikých ráží (viz plánek č. 18). Ihned vedle na otevřené jízdárně (č.17) byly nacvičovány hipomobilní pohyby koňských spřežení při trakci kolesen s připojenými děly. Touto branou probíhal nejen provoz mezi VA a přilehlou zbrojnicí, ale také pro těžší a objemnější náklady s vnějším světem."
"... někdejší brána A byla o něco blíže než dnes. Těsně vedle zdi hřbitova. Byla však, na rozdíl od té dnešní, z tmavě impregnovaného dřeva. Byla široká a dvoukřídlová, pro vstup jednotlivců měla ve své pravé půli pěší branku, u které byl stálý strážný."
B
"Na Východní straně areálu VA byla a snad i dosud je brána B, sloužící před i po válce ke vstupu či výstupu pochodujícím jednotkám, zásobování VA proviantem a jiným materiálem."
C a F
"Po dostavbě budovy velitelství někdejší 8. pěší divize v závěru roku 1935 (č.38) byla pro lepší styčnou komunikaci s orgány VA proražena brána C a nedaleko od ní dveře F k chodníku směrem k diviznímu velitelství, který je tam dodnes."
E
"Pod písmenem E je široká železná brána s dvoukřídlovými vraty a snad i ornamenty. Její otočné čepy jsou zabudovány v postranních ornamentálních sloupcích s ozdobnými kulatými hlavicemi v temenech. Za mých dětských ani kadetských časů již funkční nebyla. Je situována na přímce proti někdejšímu vstupu do kryté jízdárny (č.36) a sloužila asi rakouským dragounům k cvičným výjezdům ze školního areálu do terénu. Na její petlici byl zrezivělý masivní visací zámek. Žebroví brány bylo bujně obrostlé popínavou vegetací s převahou šípkových keřů. V době jejich rozkvětu mi vždy trochu připomínala vstup do zarostlého zámku šípkové Růženky a pohled na ní hladil dětskou duši. Je tomu asi tak dodnes. Jen ta duše už zestárla."
D
"Nedaleko byla naopak funkční a o něco užší brána D, kudy do areálu vjížděly fůry sena, slámy a jiného krmiva pro stovky koní. Touto branou také vyjížděli akademici jezdectva do terénu. Sám jsem to v sedle jako frekventant po základním jízdním výcviku několikrát zkusil."
"... Pro informaci uvádím, že předválečná VA nedisponovala žádnými motorovými vozidly. V případě potřeby je zajišťovala 8. pěší divize, které byla akademii v některých materiálových náležitostí podřízena. Až do roku 1937 zajišťovaly dopravu těžkých nákladů, zejména pro divizní zbrojnici, dva tzv. Sentinely, auta na pevných obručích s parním pohonem. Osobní vozidlo neměla VA trvale přiděleno žádné. Dopravu důstojníků a jejich rodin do vzdálenějších končin města a k víkendové rekreaci obstarávaly ještě po starodávnu kočáry s civilními kočími. Pro zimní období byly k dispozici také sáně s rolničkami. Teprve počátkem roku 1938 dostal velitel VA trvale k služební dispozici přiděleno osobní auto - šestiválcovou limuzínu zn. Praga s osobním řidičem. Toto vozidlo garážovalo v čele budovy 27, s vjezdem přímo od brány D.
V mobilizační době - září 1938, když se stal gen. Zahálka velitelem osmé mobilizační divize, dostal přidělený rekviziční čtyřválcový Škoda - Popular, proti mírové limuzíně mělo dobrou dopravní výbavu. ..."