Domy gážistů
„Klíčovou slabinou posádky Hranice a Československé vojenské akademie byl bytový problém důstojníků a rotmistrů. Ubytování většiny z nich bylo z hlediska dobového standardu nevyhovující až nedůstojné. Plk. Pech zahájil zásadní jednání se Zemským vojenským velitelstvím v Brně i Obecním úřadem v Hranicích. Váhu jeho argumentů podpořilo, že v roce 1923 začala u severního nádraží rozsáhlá výstavba dělostřeleckých kasáren. Nastěhování dělostřeleckého pluku č. 108 z Opavy katastrofální ubytovací situaci vojáků z povolání v posádce ještě zhoršilo. Nakonec se 14. března 1924 podařilo uzavřít smlouvu, ve které se město Hranice vojenské správě zavázalo, že vystaví pro vojenské gážisty čtyři domy se 72 jedno nebo třípokojovými byty. Potřebný finanční obnos si mělo město obstarat zápůjčkou. Vojenská správa se zavázala, že splátky budou vyšší než stanoví zákon, aby byl umořen kapitál nutný k provádění staveb, protože Hranice prokázaly, že finanční stav by jim jinak stavět neumožňoval. S financováním budov bylo nemálo problémů, přesto výstavba pokračovala rychlým tempem a napomohla ke snížení nezaměstnanosti ve městě a okolí. Byly postaveny čtyři domy s předjednaným počtem bytů špičkového standardu tehdejšího bydlení. První dům v Galašově ulici 51 byl předán k užívání v roce 1926, ostatní v Nádražní ulici 1046 a v ulici plk. Švece (dnes Jaselské 1043 a 1044) byly předány v letech 1929–1930.“
(OREL, LEV, SVASTIKA A HVĚZDA)
Nádražní ulice
"včera"
2011