Příběhy a příspěvky od návštěvníků stránek
Vážený pane Inženýre.
Jsem rád, že konečně opět stará, dobrá akademie vojenská - československá hranická má svůj status.
Můj strýc - Jan Sedláček, od svých 18-ti let poručík rakousko-uherské armády - těsně před koncem války poručíkem na frontě italské ve svých 18-ti letech velel pěší rotě. Po válce studoval ve Francii - Fontainebleau, poté ČS Vysoká škola válečná a v Akademii Hranice vyučoval taktiku. Za okupace fašisticko-německé ve vládním vojsku shromažďovali zbraně pro přípravu povstání a v Itálii - spolupráce s partyzány a odchody našich vojáků přes Švýcarsko do V. Britanie.
Možná by též bylo dobré se zmíniti o genplk. Kratochvílovi - po válce náčelník bojové přípravy a gen. štábu, prvního poválečného ČS absolventa Vorošilovovy akademie v SSSR - autora knihy "O obkličovacích operacích".
Dále - plk. a gen. Satorie - (ČS sbor v SSSR), plk. Kratochvílovi - veliteli (padlému v r. 1944 na Dukle).
Jen se divím, co starý voják a vlastenec, že není uveden náš milý "starý pán" gen. a MNO Ludvík Svoboda - nebo jsem jej přehlédl? Když, tedy mi odpusťte. Vždyť v akademii byl učitelem Maďarštiny a za války se proslavil - myslím velice kladně. Již i v první světové - u Sborova praporčíkem, tj. - bojoval již ve "staré družině", nelze a nesmí se na takové lidi zapomínat.
Hodně zdaru a úspěchů v pěstování ducha vlastenectví a proti cizáckému odboji přeje - starý voják od 11-ti let věku, roku 1953 - Pavel Blažek - dělostřelec, tankista, letec (námořník) a naposledy - cenař. (finance).
Vážený pane Cimalo. (Promiňte, neznám Vaši hodnost, proto Vás musím oslovit jménem občanským).
Děkuji Vám za Váš mail a omlouvám se za svoji trestuhodnou nepozornost - zjistil jsem až poté - po odeslání svého mailu, že náš milý - "starý pán" a náš rodinný přítel je na stránkách akademie, kde jsem v roce 1959 skládal přijímací zkoušky do DU.
S mým strýčkem - Janem Sedláčkem je však potíž v oblasti osobních dat, neb z rodiny jejich již nikdo nežije. Ovšem - máme-li přístup k archivu akademie, měl by být v seznamu učitelů uveden. Sám bych se rád o něm více dověděl, neb jsme se setkávali sporadicky - díky službě v různých posádkách a příliš jsme o svých osudech a datech osobních nemluvili. Strýček občas něco ze vzpomínek někdy "pronesl" - po delším "žadonění". Většinou jsme diskutovali a srovnávali úroveň kázně a bojové připravenosti minulé a tehdy (v padesátých a šedesátých letech) současné armády, schopnost obrany státu a tak podobně. Končil v aktivní službě cca v roce 1954, nebo 1956 co plukovník. Absolvoval i tehdejší Vysokou školu válečnou a v Hranicích ještě tzv. "Aplikační kurs dělostřelecký pro důstojníky pěchoty" někdy ve třicátých letech první republiky, po návratu z akademie ve Francii - z Fontainebleau. Jeho manželka byla Elena von Labay. Byl to voják, jak se patří, kázně a vlastenectví dbalý, což se projevilo v jeho činnosti ve "Vládním vojsku" v Itálii, kde sloužil s pozdějším generálplukovníkem Václavem Kratochvílem - jedním z prvních náčelníků gen. štábu (1952 – 1958) v roce 1952, absolventem Vorošilovovy akademie v SSSR, autorem podstatné vědecké práce "O oblíčovacích operacích" - (jehož syn Vladimír snad ještě žije v ulici Kouřimské, č. 7, nebo 11 - bohužel již 10 let jsme se nesetkali) - tento vynikající voják také v seznamu chybí.
Dále jeden z posledních absolventů Akademie v roce 1938 byl i (v roce 1962 plukovník VPA KG tehdy v Praze na Hradčanech) Jan Matyáš, autor díla o ČS. legiích v Rusku - pozoruhodného to jeho habilitačního díla, které dnes ovšem by jistě bylo zatraceno, neb obsahuje skutečná fakta (potvrzená i vzpomínkami gen. R. Gajdy). To jest zhruba vše, co jest mi známo o těchto vynikajících důstojnících naší armády československé, kteří měli co společného a Akademií v Hranicích.
Se srdečným pozdravem - Pavel Blažek, zvaný Suvorov (ve VŠJŽ v Mor. Třebové od r. 1953)