Příběhy a příspěvky od návštěvníků stránek
I přes pokročilý čas od zániku Československé vojenské akademie v Hranicích se najdou dokumenty, které vypovídají o životě a charakterech jejich někdejších příslušníků. S jedním příspěvkem se na mě obrátil pan Ing. Petr Molnár.
Příspěvek je o majoru pěchoty Josefu Hirshovi - zástupci velitele praporu z let 1934 - 1936, jak mi již dříve poslal Jaromír Zahálka.
Z dopisu Ing. Molnára si dovoluji citovat:
"On to byl strýc mé matky a jako k malému klukovi se ke mně velmi pěkně choval. Pak mě život, jako manažera, zahltil jinými povinnostmi a při prohlížení Vašich stránek, protože jsem často jezdil okolo kasáren v Hranicích do rodiště mé manželky, tak jsem si na něho vzpomněl. V příloze Vám posílám dokument, který se ke mně před mnoha lety o něm dostal."
Ing. Petr Molnár hledal dále. Z dokumentů, které získal od VÚA Praha vyplývá, že Josef Hirsch sloužil na vojenské akademii i po 2. světové válce.
Do Hranic k vojenské akademii v hodnosti štábního kapitána pěchoty na funkci velitele roty vojenských akademiků byl ustanoven 16. 9. 1935.
1. 1. 1937 byl povýšen na majora pěchoty a ustanoven do funkce zástupce velitele praporu.
V létech 1938 a 1939 pracoval ve funkci profesora všeobecné taktiky. Po okupaci a zrušení vojenské akademie byl odeslán 30. 6. 1939 na řádnou dovolenou na neurčito.
V době okupace byl aktivně zapojen do protifašistického odboje.
Dnem 5. května 1945 byl podplukovník pěchoty Josef Hirsch Ministrem národní obrany povolán do činné služby jako důstojník československé branné moci.
Zpět do Hranic k vojenské akademii byl přidělen 18. 6. 1945 na funkci profesora taktiky, kde učil do 29. 11. 1947.
Od 30. 11. 1947 byl postupně ustanoven do funkce velitele pěšího praporu 40 "Tobrucký" v Hranicích.
1. 4. 1948 byl povýšen do hodnosti plukovníka pěchoty a 1. 1. 1949 přemístěn do Domažlic a ustanoven do funkce velitele pěšího pluku 35 "Foligno".