Mauricie César Joseph PELLÉ (1863 - 1924)
Absolvoval École Polytechnique v Paříži a École d'application de l'artillerie et du génie ve Fontainebleau, od října 1885 velel četě 12e régiment d'artillerie, v letech 1888-89 absolvoval École d'application de cavalerie v Saumuru a byl jmenován instruktorem ve Fontainebleau. V listopadu 1891 se stal velitelem čety 11e régiment d'artillerie, od dubna 1892 působil jako plukovník pobočník 16e régiment d'artillerie a v letech 1893-95 studoval na École Supérieure de guerre. Následně působil jako referent na État-Major Général, v únoru 1898 se stal velitelem baterie 12e régiment d'artillerie, od prosince 1899 působil ve funkci náčelníka štábu vojenského velitelství na Madagaskaru a v prosinci 1903 se stal velitelem I. oddílu 15e régiment d'artillerie. Od ledna 1906 opětovně působil na État-Major Général, v březnu 1909 se stal vojenským přidělencem v Berlíně, v září 1912 převzal funkci velitele 8e régiment d'artillerie a v prosinci 1912 byl jmenován náčelníkem štábu vojenské správy v Maroku. Po vypuknutí první světové války se stal zástupcem náčelníka štábu Grand Quartier Général, v říjnu 1914 obdržel generálskou hodnost a od prosince 1915 zastával funkci podnáčelníka štábu pro mimofrancouzská bojiště. V lednu 1917 se stal velitelem 153e division d'infanterie, od května 1917 velel Ve corps d'armée, po uzavření příměří byl v lednu 1919 postaven do čela Francouzské vojenské mise v Republice československé a v únoru 1919 přijel do Prahy. Zde byl určen do funkce náčelníka Hlavního štábu branné moci, po vpádu maďarských bolševiků na Slovensko se stal hlavním velitelem domácího vojska a president republiky mu dočasně předal část kompetencí vrchního velitele. V říjnu 1919 se stal prvním náčelníkem Hlavního štábu branné moci a tuto funkci vykonával až do ledna 1921. V témže roce byl jmenován do funkce Haut Commisaire de la République francaise á Constantinople, v srpnu 1923 obdržel zdravotní dovolenou, ale již v březnu 1924 zemřel.
