Vojenská akademie Hranice

Heliodor PÍKA (1897 - 1949)

Armádní generál in memoriam. Narodil se 3. července 1897 ve Štítině, okr. Opava v rodině venkovského koláře. Po ukončení šesti tříd gymnázia v Opavě odjel do Nového Bydžova, kde pracoval jako aspirant farmacie. V roce 1915 složil válečnou maturitu a následně absolvoval i školu záložních důstojníků. V dubnu 1916 bojuje již na ruské frontě a o dva měsíce později přechází do zajetí. Jako jeden z prvních legionářů odjíždí v září 1917 do Francie. Za činnost v Čsl. legiích ve Francii byl oceněn mnoha vyznamenáními. Zúčastnil se bojů při tvorbě hranic nově vzniklé ČSR na Těšínsku a na Slovensku. V říjnu 1920 byl přidělen do vznikající vojenské akademie v Hranicích, kde později zastával funkci pobočníka velitele VA. Během zdejšího dvouletého působení se oženil s Marií Sehnalovou z Opatovic a narodil se jim syn Milan. Po odchodu z Hranic absolvoval vysokou školu válečnou v Praze a v Paříži, pracoval i ve vojenské diplomacii a v září 1937 byl povýšen na plukovníka generálního štábu. Po emigraci na konci března 1939 se stal spolupracovníkem prezidenta Beneše. Po přepadení Sovětského svazu Německem budoval čsl. vojenskou jednotku v SSSR. Sovětská vláda zpočátku uvažovala o jmenování Píky velitelem jednotky, ale jeho demokratické představy o obnově ČSR vedly nutně ke konfliktům s moskevským vedením a později i s plukovníkem Ludvíkem Svobodou. Po skončení války byl povýšen do hodnosti divizního generála. Od roku 1947 zastával funkci zástupce náčelníka hlavního štábu československé armády. Po únorovém převratu byl zatčen, v inscenovaném neveřejném procesu na začátku roku 1949 odsouzen za velezradu a v šest hodin ráno 21. června téhož roku na dvoře borské věznice v Plzni popraven. V noci před popravou svému obhájci řekl: "Až bude příznivější doba, očistěte mne, jsem nevinen." V roce 1968 byl rehabilitován.