Vladimír TALÁŠEK (1901 - 1942)

 

Vladimír Talášek    Narodil se v rodině pekaře Františka Taláška a jeho manželky Kateřiny, rozené Fialové. V letech 1912 - 1919 studoval na české reálce v Olomouci a studium zakončil 26. 7. 1919 maturitní zkouškou s vyznamenáním. V následujících dvou letech (od 3. 9.1919 do 22. 9. 1921) prodělal praxi u čs. státních drah v Olomouci a vykonal tři odborné zkoušky: 24. 11. 1919 návěstní a telegrafní, 4. 3. 1920 dopravní a 14.12.1920 administrativní. Mezitím byl 2.3.1921 odveden u olomouckého doplňovacího okresního velitelství a dne 28. 9. 1921 prezentován jako vojín aspirant u pěšího pluku 6 v Olomouci. O pouhé dva dny později se již hlásil jako frekventant ve VA v Hranicích. Po dvou letech náročného studia, které ukončil s vynikajícím prospěchem (jako první ze 115 akademiků svého ročníku), byl dnem 12. 8. 1923 jmenován por.děl. a zároveň vtělen k dělostřeleckému pluku 7 v Olomouci. Jako příslušník tohoto útvaru nejdříve absolvoval v letech 1923 - 1924 s výtečným výsledkem aplikační školu dělostřelectva v Olomouci a dále u pluku postupně konal službu jako velitel čety, zatímní velitel baterie, II. plukovní pobočník a konečně jako zpravodajský důstojník, a to až do 15. 9.1928. V mezidobí byl ve dnech 17.4. - 17. 6. 1925 přidělen pro vypracování tabulek střelby k 29. oddělení MNO v Praze a od 18. 1. do 12.4. 1926 byl instruktorem na dělostřelecké aplikační škole v Olomouci. Dnem 16. 9. 1928 hlásil nástup služby ve VA v Hrani­cích, kde poté působil jako učitel matematiky, balistiky a francouzského jazyka pro pokročilé (6.12.1929 vykonal s vyznamenáním státní zkoušku z jazyka francouzského na filozofické fakultě University Komenského v Bratislavě). V Hranicích se 1.10.1928 dočkal povýšení na npor. Dnem 1. 10. 1930 byl povolán jako posluchač do Válečné školy v Praze, kterou úspěšně ukončil 1.7.1933. V mezidobí byl ve dnech 1. - 31. 10. 1930 frekventantem automobilního kursu ve Čtyřech Dvorech, v termínu od 5. do 24. 1. 1931 absolvoval armádní plynový kurs u školy plynové obrany při Vojenském chemickém ústavu v Olomouci a ve dnech 2. - 30. 5. 1931 telegrafní kurs v Turnově. Dnem 11. 9. 1933 nastoupil v rámci předepsané roční praxe absolventů Válečné školy ve štábech vyšších jednotek službu u velitelství bratislavské 9. divize jako přednosta 1. a 4. oddělení jejího štábu. V mezidobí byl dnem 31. 7. 1934 přeložen v hodnosti kapitána (povýšen již 1.10.1931) do skupiny důstojníků generálního štábu a zároveň byl přemístěn k 9. divizi. Ve dnech 6. 8. - 27. 9. 1934 absolvoval ve VLU v Prostějově kurs pro pozorovatele z letounu štábu a 1. 10. 1934 byl povýšen na škpt. a jmenován letounovým pozorovatelem štábu. Ve dnech 15. 2. - 5. 9.1935 konal službu u ZVV Bratislava jako přidělený důstojník generálního štábu v 1. oddělení štábu ZVV. Dnem 6. 9. 1935 se stal koncipientem rozpočtové a ubytovací skupiny 1. oddělení MNO - hlavního štábu v Praze a tuto funkci vykonával až do zrušení čs. branné moci v létě 1939 (od 1.7.1937 v hodnosti mjr.). Mezitím byl dne 1. 10. 1936 jmenován polním letounovým pozorovatelem štábu. Za branné pohotovosti státu byl ve dnech 25. 9. - 11. 10. 1938 referentem studijní skupiny 1. oddělení štábu Hlavního velitelství ve Vyškově. Po likvidaci čs. armády nastoupil do zaměstnání jako vrchní komisař na Ředitelství státních drah v Praze. Již od počátku okupace byl však zapojen v odboji jako člen Obrany národa. Úzce spolupracoval zejména s prvním velitelem Zemského velitelství ON - Čechy div.gen. Hugo Vojtou u kterého působil jako přednosta materiálního a zásobovacího oddělení jeho štábu. Po odchodu generála Vojty do funkce vojenského velitele Sokola, pokračoval ve své práci i nadále pod novým zemským velitelem plk.gšt. Josefem Kohoutkem. Kromě něj byl ve velice častém styku i s dalšími příslušníky štábu Zemského velitelství ON - Čechy, zejména přednostou operačního oddělení pplk.gšt. Janem Rešem a přednostou zpravodajského oddělení mjr.gšt. Hynkem Němcem. Vzhledem k tomu, že velice často dojížděl do Hranic, kde žila rodina jeho manželky, zajišťoval jako kurýr pravidelné spojení mezi Zemským velitelstvím ON - Čechy a nejvyššími představiteli Obrany národa na Moravě. Spolupracoval jak s brig.gen. Bohuslavem Všetičkou, tak i s jeho náčelníkem štábu plk.gšt. Ladislavem Kotíkem a dalšími důstojníky moravského Zemského velitelství ON. V souvislosti se svou odbojovou činností byl 14. 12. 1939 zatčen gestapem v Hranicích, a to přímo v bytě své tchýně, kde byla právě jeho žena se synem na návštěvě a on se na ně přijel podívat. Z Hranic byl převezen do Prahy a uvězněn na Pankráci, odkud byl dovážen k výslechům do sídla gestapa v Petschkově paláci. Po devíti měsících byl v létě 1940 převezen do věznice Gollnow u Štětína. Na jaře 1941 byl odeslán do berlínské věznice Alt Moabit, kde čekal na soud. Dne 20. 11. 1941 byl Volksgerichtem v Berlíně odsouzen za zločiny přípravy velezrady a napomáhání nepříteli k trestu smrti. Společně s ním před soudem stanuli plk. Kohoutek, pplk. Kazda, pplk. Reš a mjr. Němec. I oni dostali trest smrti. Druhého dne byl přemístěn do věznice v Berlíně - Plötzensee, kde takřka deset měsíců čekal na vykonání rozsudku. V důsledku dlouhodobého věznění a týrání vážně onemocněl (při výšce 188 cm vážil jen 48 kilogramů). Byl popraven ve středu 19. srpna 1942 v 5.24 ráno. V roce 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti pplk. a o dva roky později na plk.gšt.

 

Další podrobnosti ze života jeho i bratrů najdete v sekci Vaše příspěvky, p.č. 42.

 

 

Zpět

 

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat